Potřebujeme feminismus? Debata na festivalových dnech Jednoho světa
Minulý rok uplynulo sto let od chvíle, kdy české ženy získaly volební právo. Od té doby ušly ženy velký kus cesty, na které se zasloužily o občanská práva, jak je známe dnes. Stále ovšem v určitých společenských kruzích přetrvávají názory, že ženy jsou pro některé pracovní úkony či pozice nevhodné a určuje se jim jejich postavení v domácnosti právě na základě genderu. Proč u některých vyvolává už samotný termín feminismus stále pocit, že jde o něco nežádoucího? Jakým způsobem lze dosáhnout rovného postavení žen ve společnosti? A proč je důležité zahrnout do debaty na tohle téma nejen ženy, ale i mužskou část populace? Odpovědi na tyto i další otázky jsme hledali s Johannou Nejedlovou, ředitelkou neziskovky Konsent, a ombudsmanem FF UP Olomouc Jaroslavem Šotolou v rámci panelové debaty na Festivalových dnech Jednoho světa Olomouc.
Oproti severským zemím, ve kterých se tématu sexuality věnují učitelé už ve školkách a vysvětlují dětem, že mají určité hranice, které si mohou hlídat, v Česku je situace diametrálně odlišná. Sexuální výchova u nás mnohdy není povinnou součástí nabídky vyučovaných předmětů ani na středních školách a děti se tak často setkají pouze s minimem přednášek na toto téma, nebo jej jen lehce obsáhnou v rámci hodiny biologie či základu společenských věd. ,,My s Konsentem zatím pracujeme s dětmi z osmých a devátých tříd a na začátku středních škol, kdy s nimi probíráme témata spojená s Konsentem, tedy prevenci sexuálního násilí a kybernásilí. Ukazuje se, že mladé lidi tohle téma zajímá a jsou rádi, že se s nimi někdo přišel o něm pobavit, " říká k prevenci u mladistvých Johanna Nejedlá.
Velmi diskutabilní je otázka už samotného genderu a rolí s ním spojených. Problému s přiřazováním sociálních rolí je potřeba předcházet už v rámci rodiny, kdy je vhodné dětem být názorným příkladem toho, že žena nemusí být vždy hlavou domácnosti a muž nemusí být primárním zdrojem rodinného rozpočtu. Svou vinu na těchto stereotypních představách nese právě sama společnost, která by měla dětem ukazovat, jaké chování je a není v pořádku a že muži dokážou zvládnout fungování domácnosti a péči o děti stejně dobře, jako žena dokáže pracovat, pokud bude mít příležitost to prokázat.
Ačkoliv se spousta organizací a instituci snaží šířit osvětu o právech obou pohlaví u mladistvých, zdá se, že dosavadní nastavení a fungování společnosti bude přetrvávat do té doby, dokud nenastanou zásadní změny v genderovém složení politických činitelů. Už pouhý fakt, že většina žen za daných podmínek nechce vstoupit do politické sféry a udržuje se tak u moci majoritní sestava mužského pohlaví, nedává ženám důvěryhodný signál, že všichni jsme si rovni. ,,Kvóty pro vyšší zastoupení žen v politice v tomhle případě určitě mohou být efektivním řešením. Bohužel politika není jedinou oblastí, kde se ženy potýkají se znevýhodňujícími podmínkami a nevhodným chováním na pracovišti. Ženy čelí na trhu práce obrovskému tlaku a je politováníhodné, že se tato situace bagatelizuje," odpovídá na jeden z dotazů publika Jaroslav Šotola.
Debata o feminismu ukázala, jak moc je téma rozsáhlé a přínosné a že neexistuje jedno komplexní řešení, které by situaci ve společnosti vyřešilo. Důležité je uvědomit si, že problémy spojené s genderovou nerovností skutečně stále existují a neměli by být jakkoliv zlehčovány, nýbrž bychom o nich měli otevřeně mluvit, protože jedině tak může dojít k jejich nápravě. Na otázku, zda potřebujeme feminismus, si tedy odpovězte každý sám, dle svého uvážení.
AUTOR: Denisa Obrtelová